Od svého mládí mám rád filmy amerického režiséra Davida Lynche. Upozornil mě na něj můj starší bratr, který kdysi viděl seriál Městečko Twin Peaks a se zapálením mi vyprávěl, čím je tento seriál zajímavý a zvláštní. Pár měsíců nato jsem náhodou narazil v televizním programu ČT2, že v úterý bude opět seriál s týdenním intervalem promítán. Hned po prvním díle jsem byl uchvácen jeho specifickým stylem a každý následující díl zvyšoval mou přízeň. Po skončení seriálu následovaly filmy jako Zběsilost v srdci, Sloní muž, Modrý samet, Lost Highway a Mulholland Drive. Na vysoké škole v rámci přednášky Tomáše Pospěcha Zvíře ve fotografii, byl zmiňován americký fotograf Gregory Crewdson, který mě okamžitě upoutal svým vizuálním jazykem, který je velmi podobný filmům Davida Lynche. Později na některé z přednášek Lucie Fišerové o dějinách fotografie zaznělo jméno amerického malíře realisty Edwarda Hoppera. Všichni tito tři američtí umělci mají velmi podobný vizuální rukopis a podobný námět, kterým je americký venkov a maloměsto. Zajímalo mě tedy, co je vedlo právě k tomuto zobrazování, k této nevšední estetice. Budu se pokoušet najít společné znaky především u Davida Lynche a Gregoryho Crewdsona.
 |
| David Lynch: Modrý samet |
 |
| Edward Hopper: Woman in the Sun |
 |
| Gregory Crewdson: Twilight |
Dřevo
Na úvod bych rád zmínil jeden motiv, který hojně používá David Lynch a který mě bavil sledovat postupným promítáním filmů. David Lynch se narodil v roce 1946 v malém městečku Missoula, které figuruje v seriálu Městečko Twin Peaks jako bydliště Lauřiny sestřenice Medlyn, ve státě Montana, které se nachází na severozápadě USA a strávil zde celé své dětství až do doby, kdy se rodina přestěhovala na východ Spojených států. Jeho otec byl zaměstnancem ministerstva zemědělství ve výzkumu chorob dřeva a často brával malého Davida s sebou do lesa. Dobrý vztah s rodiči ale především s jeho otcem se jistě zasloužil o to, že postava otce v jeho filmech (s výjimkou Lelanda Palmera) je téměř vždy harmonická. Zjevný odkaz na otcovu práci a vztah ke dřevu je přítomen v mnoha filmech. Ve filmu Modrý samet je rozhlasová stanice ohlašující časomíru zvukem pádu stromu, hlavní postava Jeffrey Boumont prodává v obchodě pily, sekery apod., všudypřítomné nákladní auta převážející dřevo jsou častým předělem jednotlivých záběrů a v Městečku Twin Peaks již klasicky svým projetím uvozují následující scénu v interiéru. Pila je ostatně jedna z klíčových lokací v seriálu Městečko Twin Peaks a polenová dáma je jedním z mystických postav seriálu. Lynch má zvláštní smysl pro ironii a tak v jeho Industrial Symphony No. 1, což je hudebně vizuální dílo, dojde i na řezání obrovské klády jeho oblíbeným malým trpaslíkem. Pomineme-li všudypřítomné dřevěné dekorace interiérů, mohli bychom ve výčtu konkrétních příkladů ještě dlouho pokračovat.
 |
| David Lynch: Twin Peaks |
Pod Povrchem
 |
| David Lynch: Modrý samet |
Jeho dětství, coby vcelku krátká životní etapa, se tedy zcela zásadně podepsalo na jeho pozdější výtvarné tvorbě. Lynchův život v maloměstě byl dětskýma očima vnímán jako idyla. Nečetl knihy ani nechodil do kina, ale zato velmi detailně pozoroval svět kolem sebe. Jeho svět byla ulice, ve které bydlel a pár bloků kolem, ale přesto to byl pro něj obrovský prostor. Všechno tam bylo krásné – bíle natřené ploty, modrá obloha, rudé květiny a strom plný třešní. Zkoumavý a detailní pohled však záhy odhalil něco, co je na věk dítěte vcelku pozoruhodné. Z třešně vytékala smůla, kolem bylo nespočet červených mravenců a Lynch si uvědomil, že věci mají dvojí tvář, první krásnou a světlou vystavenou na obdiv a druhou temnou, odvrácenou. Jinak řečeno že pod krásným povrchem se skrývá tajemno. Tento fakt je zcela explicitně vyjádřen v úvodní scéně filmu Modrý samet, ale je přítomný téměř v každém jeho filmu. Jediným případem, kdy je to přesně naopak je film Sloní muž, který navzdory svému ošklivému vzhledu dokáže být laskavý a dokáže milovat, je však terčem hrubého posměchu lidí, kteří se na něj za poplatek chodí dívat a ponižují ho. Zlo je tedy v lidech a na povrchu a krásná duše zohaveného člověka je uvnitř. Lynch si všechny své strachy a hrůzy svých prvních let udržel ve vědomí a nevytěsnil si je do nočních snů jako většina ostatních a proto může ve svých filmech tahat za jemné psychologické nitky. Podobně jako spisovatel Stephen King totiž ve své tvorbě čerpá z neranějších zážitků, traumat a afektů. Rodné město ho tedy ovlivnilo mnohem víc než nějaký člověk a ožije nakonec jako Twin Peaks nebo Lumberton v Modrém sametu, kde již zmiňovanou poklidnou atmosféru na začátku překazí náhlý záchvat otce Jeffryho a ten, když za ním jde na návštěvu do nemocnice a nalezne na louce lidské ucho, které ožírají mravenci. V Twin Peaks se zase objeví mrtvola a velmi záhadný kriminální případ.
 |
| David Lynch: Modrý samet |
 |
| Gregory Crewdson: Twilight |
Na fotografii Gregoryho Crewdsona je taktéž uzavřená oblast a detektiv jako paralela k agentu Cooperovi z Twin Peaks zde vyšetřuje typicky maloměstskou zápletku – záhadnou smrt krávy. Až téměř kýčovitá krása je z druhé strany narušována tajemnem a zlem v krásných severoamerických lesích, špatnými lidmi, podsvětím, násilím a podobně. Gregory Crewdson, který vyrůstal v Brooklynu, může být pro svou pozdější tvorbu, zobrazující tajemno pod „povrchem“, napětí a vztah všedního a zvláštního, jen těžko ovlivněn svým rodným místem. V jeho případě to byl jeho otec, psychoanalytik, který měl svou kancelář pod jejich obývacím pokojem ve sklepě a jak sám Crewdson uvádí, často se snažil poslouchat co se v otcově sklepní kanceláři děje. A tehdy si také uvědomil, že je vždy něco pod povrchem krásy. Nejnázornějším příkladem tohoto zjištění je v jeho případě motiv děr v podlaze či pronikání pod povrch a ten se objevuje na řadě jeho fotografií.
 |
| Gregory Crewdson: Twilight |
 |
| Gregory Crewdson: Beneath the Roses |
A tak i Gregory Crewdson zasadil své podivné vize do prostoru maloměsta jakým je například Pittsfield a stejně jako David Lynch těmto místům ponechávají klasický vzhled šťastné Ameriky, estetiku 60. let, dokonalé a dekorované interiéry atd. Je to tedy vhodné dějiště pro klid a napětí zároveň.
 |
| David Lynch: Twin Peaks |
 |
| Gregory Crewdson: Twilight |
Zvláštní shodou náhod s Lynchem je ona existence nějaké tajemné kanceláře pod něčím pokojem, jelikož právě tento tajemný motiv, který byl pro Crewdsona skutečnosti použil David Lynch ve filmu Modrý samet, a sice nad kanceláří detektiva vyšetřujícího nalezené ucho má pokoj druhá hlavní postava filmu a zaslechnuté informace sděluje svému kamarádovi, nálezci ucha, Jeffreymu a ten se pouští na vlastní pěst pod povrch malebného městečka a zjišťuje kolik je všude skrytého zla.
Ticho
Gregory Crewdson pracuje s filmovou produkcí a jeho fotografie mají tedy velmi složité filmové světlo. Světlo je pro všechny tři autory velmi důležité a klíčové k navození té zvláštní klidné a napínavé atmosféry zároveň. Pracuje s velkoformátovým fotoaparátem, a proto je jeho práce technicky naprosto dokonalá. Výsledné fotografie jsou obrovské a je možno na nich zpozorovat ty nejmenší detaily jako je například text na novinách ve vedlejším pokoji. Rozpočet sady fotografií se pohybuje v oblasti rozpočtu malého nezávislého filmu. Sám však fotoaparát nikdy neobsluhuje, je v roli režiséra a má pod sebou velký tým lidí, kteří poslouchají jeho pokyny. Jeho hlavním zájmem stejně jako u Lynche je tedy již zmiňované zobrazení něčeho pod povrchem, vztah a napětí mezi všedním a zvláštním, tajemno. Jeho fotografie zobrazují moment mezi momenty, situace je vždy pomyslným vyústěním předchozího děje a je zřejmé, že nějaký další bude následovat. Mezičas zastupuje i oranžové světlo na semaforech, které jsou svým oranžovým blikáním pro maloměsto typické – není provoz, všude je ticho a klid jen semafor bliká do prázdné ulice – stejný motiv používá i David Lynch v Městečku Twin Peaks, kde tedy občas přejde v červenou.
 |
| Gregory Crewdson: Beneath the Roses, David Lynch: Twin Peaks |
Jak u Lynche tak i u Crewdsona se velmi často objevují bizarní motivy, potažmo příběhy. Pro Crewdsona je atraktivnější nezajímat se o to, jak pomyslný příběh dopadne ale nechat ho jako otázku, což vyvolává taky jisté napětí.
 |
| David Lynch: Modrý samet, Gregory Crewdson: Twilight, Edward Hopper: Morning in the City |
Navzdory tomu že Crewdson fotografuje jakoby jednotlivý filmový snímek, je jeho práce zvláštně strnulá, statická a velmi tichá. Okamžik, který vidíme, absence pohybu a někdy vcelku vylidněné scény v nás vyvolává pocit delšího trvání než pouze momentu.
 |
| Gregory Crewdson: Beneath the Roses |
 |
| David Lynch: The Straight Story |
 |
| Edward Hopper: Morning |
 |
| David Lynch: Modrý samet |
 |
| Gregory Crewdson: Twilight |
Ptáci
Ptáci hrají ve filmech Davida Lynche sice malé, ale zato podstatné role. V seriálu Městečko Twin Peaks je to především sova, která je nositelem zla a ve kterou se zlo proměňuje. Mluví se o ní, bývává spatřována a objevuje se ve vizích a snech. Oproti tomu drozd nebo červenka jsou nositelem lásky a dobra. Červenka je vždy v prvním záběru znělky seriálu Městečko Twin Peaks a důležitou roli má i ve filmu Modrý samet, kde podle snu jedné z postav přilétnou drozdi jako znamení návratu dobra a na konci filmu Jeffrey jednoho spatří nad sebou, když spokojeně ježí na lehátku na zahradě. Loskuták posvátný, který má dobrou schopnost imitovat lidský hlas je jeden ze svědků v případu vraždy Laury Palmerové v Twin Peaks.
 |
| David Lynch: Modrý samet, Twin Peaks |
 |
| Gregory Crewdson:Beneath the Roses |
Crewdson používá motiv ptáka přímo i nepřímo. Obrazy ptáků jsou často k vidění jako dekorace interiérů na jeho fotografiích a na jedné z nich je dokonce živý pták v interiéru u okna nepřímým bodem pozorování jedné z postav, jakoby právě přilétlo to dobro. V Crewdsonových obrazech je, jak už bylo řečeno, velmi mnoho detailů ale nejen tedy technických ale i obrazových a právě tento pták je jedním z nich neboť v poměru k velkému obrazu je opravdu malinký a nemusíme si ho vůbec všimnout. Pokud si ho všimneme tak máme vysvětlení jednoho z neurčitých pohledů, které jsou všudypřítomné na Crewdsonových fotografiích. Přímo se však na ptáky zaměřuje ve své ranější práci Natural Wonders, ve které zobrazuje mrtvé ptáky tlející pod nádhernými květinami, zvláštní zvířecí rituály a podobně. Květiny z podhledu krásně korespondují s podhledem v úvodní scéně Modrý samet. Ostatně jedna z jeho posledních prací se přímo jmenuje Beneath the Roses (Pod růžemi).
 |
| Gregory Crewdson: Natural Wonders |
Obraz v obraze
Crewdson své fotografie zvětšuje do velkých rozměrů (i několika metrů). Je to pro něj důležité neboť chápe své obrazy jako okno přímo do děje a také na takových rozměrech krásně vyniknou ohromující detaily. Okno do děje je však i motivem v samotných fotografiích, jelikož se často setkáme se záběrem do okna zvenku – nahlédnutí do skrytého a často podivného soukromí malebných domečků na venkově, odhaluje nám něco, co se nám normálně skrývá. I orámování stěnami v interiéru je časté, vzniká tak zvláštní vizuální hra několikanásobného orámování. Stejně tak Lynch využívá interiérových stěn a širokých průchodu bytem k orámování scény.
 |
| Gregory Crewdson: Beneath the Roses, Edward Hopper: Nighthawks |
 |
| Gregory Crewdson: Beneath the Roses, Twilight |
 |
| David Lynch: Blue Velvet |
Oheň
Na závěr už bych chtěl zmínit jen jednu takovou drobnost. Dlouho jsem měl pocit, že více podobností už nenajdu, ale přesto se vynořil ještě jeden společný motiv, a sice oheň. Lynch má oheň hned v názvu filmu navazujícího na seriál Twin Peaks: Fire Walk with Me. V seriálu a například i ve filmu Wild At Heart používá prostřihy se záběrem na velký oheň zabírající celé políčko a v Příběhu Alwina Straighta nechal dokonce hořet jeden z těch typických malebných venkovských dřevěných domů. Podobný dům dal zapálit i Crewdson…
 |
| Gregory Crewdson: Beneath the Roses |
 |
| David Lynch: The Straight Story |
Žádné komentáře:
Okomentovat